Již její název nahání trochu strach a obavy. Lidově je charakterizovaná jako „ten Němec, co mi pořád schovává věci“. Nicméně úsměvná tato choroba není ani trochu.
Dr. Alois Alzheimer skutečně již počátkem století popsal morfologické změny v mozkové tkáni, které jsou nyní chápány jako charakteristické chorobné znaky mozku příznačné pro tuto nemoc a navíc existuje poměrně hodně chorob podobných AN, do kterých spadají různé druhy demencí vyvolané mnoha rozličnými faktory.
Alzheimerova nemoc narušuje část mozku a způsobuje pokles takzvaných kognitivních funkcí – myšlení, paměti, úsudku a postihuje každého člověka jiným způsobem. Začátek této nemoci může být náhlý nebo pozvolný. A dá se říci, že není omezena na určitou sociální vrstvu, pohlaví, etnickou skupinu nebo území.
Forma a průběh nemoci závisí z velké části na tom, o jakou osobnost se jednalo před počátkem nemoci, jaká je pacientova fyzická kondice a jaký byl jeho životní styl. Rizikovými faktory jsou věk a rodinné dispozice.
Jedná se o začátek onemocnění, který není snadné rozpoznat a často se považuje za běžnou součást stárnutí. Člověk s AN v této fázi je ještě do značné míry soběstačný, potřebuje však určité připomínky a návody.
Příznaky:
Lidé v této fázi potřebují prakticky trvalý dohled. Zhoršuje se soběstačnost nejprve ve složitějších, později i v jednodušších úkonech sebeobsluhy. V této fázi je vhodnou formou pomoci např. denní stacionář.
Příznaky:
V této fázi se lidé s AN již většinou nedokáží podílet na různých činnostech, ale z některých mohou mít stále radost, mohou je pozorovat, vnímají vlídné chování, pocit pohodlí, chutné jídlo, které se snadno polyká a další drobnosti.
Příznaky:
Přestože celosvětově probíhá intenzivní výzkum možností léčby, v současné době není k dispozici lék, který by onemocnění vyléčil nebo alespoň spolehlivě zastavil. Existují pouze preventivní metody a postupy, včetně léků na podporu kognitivních funkcí. Proto jsou velmi důležité základní klinická a laboratorní vyšetření a dále vyšetření specialistou (neurolog, psychiatr, geriatr), který celý proces dokončí pomocí dalších testů a zobrazovacích metod.
Diagnóza je východiskem k pochopení situace nejen pro pacienta, ale i pro rodinné příslušníky.
V současné době existuje možnost nechat si paměť zdarma otestovat v rámci projektu Dny paměti. Bližší informace lze najít na webu www.alzheimer.cz.
Život s demencí je náročný a vyčerpávající a týká se nejen pacienta, ale celé jeho rodiny. Na pečující rodině je položeno nejtěžší břemeno a je pro ni velkou emoční i fyzickou zátěží. Je potřeba vědět, kde hledat pomoc při zvládání náročných situací, například formou domácí ošetřovatelské péče, osobní asistence, respitní péče, denního stacionáře, krátkodobých pobytů v léčebnách nebo umístěním v domově se zvláštním režimem.
Závěrem lze říci, že překvapivě účinný nástroj k udržení dobré funkce mozku máme ve svých vlastních rukou. Je jím dostatek mentální i fyzické aktivity.
Nejúčinnější prevencí je učit se novým věcem, řešit nové problémy, vést bohatý kulturní a společenský život, luštit křížovky a hlavolamy, věnovat se např. zahrádkaření apod.
Totéž platíi o fyzické aktivitě. Obecně je pro většinu lidí prospěšná rychlá chůze – alespoň 30 minut denně. O cvičení je dobré se poradit se svým ošetřujícím lékařem. Samozřejmostí je zdravé jídlo s dostatkem zeleniny a ovoce, omezení tuků, vynechání nebo omezení alkoholu a v neposlední řadě i dostatek odpočinku a radosti ze života.
Dopřejte si tedy dost odpočinku a radujte se z každé příjemné chvíle, které nám život přináší.
Aplikace Mapa pomoci Ústí nad Labem byla vytvořena za účelem rychlejšího přehledu o sociálních a jim podobných službách poskytovaných na území města, aby občané, kteří aktuálně řeší nastalou situaci, případně jejich přátelé a příbuzní, věděli, kde mohou vyhledat pomoc. Mapu pomoci naleznete také na webových stránkách města pod záložkou „Občan – sociální oblast“.
Služby Domova jsou zaměřeny na problematiku stárnutí, onemocnění Alzheimerovou chorobou či jiným syndromem demence.